100+ her
VOLENÝ MARIÁŠ
Herní strategie hry mariáš jsou povětšinou dílem samotných hráčů. Respektive každý si takříkajíc hraje tu svoji. Časem prostě přijdete na způsob hraní, který vám jednoduše nejvíc sedne. Pokud jste začátečníci, kteří se občas ani pořádně nevyznají v pravidlech hry mariáš, nemusíte zoufat, samozřejmě pro vás máme připraveny některé základní strategie do hry mariáš. Poradíme vám, jak se vypořádat se základními herními variantami hry mariáš, konkrétně vám pomůžeme s tím, jak uhrát sedmu, stovku, betla a durcha.
Herní strategie hry mariáš – hrajeme sedmu
Pokud se rozhodnete hrát sedmu, musíte mít v ruce alespoň čtyři trumfy, včetně trumfové sedmy a navíc ještě vhodné podpůrné karty. To znamená, že je třeba mít všechny čtyři barvy. Pokud totiž hráči jedna barva chybí, mají protivníci výbornou šanci ho o všechny trumfy během deseti kol připravit, ještě před tím, než dojde na poslední zdvih. Taktika hry mariáš ve variantně, kdy se hraje sedma je prostá. Hráč musí připravit své protihráče o trumfy, které by mohly ohrozit jeho trumfovou sedmičku v posledním zdvihu. Jak na to? Nejjednodušší cesta vede přes barvu, kterou máte v ruce nejčastěji. Díky tomu budou muset protivníci přebíjet svými trumfy a ty jim pak budou chybět na konci hry.
Naopak protivníci mají šanci na výhru v případě, že budou spolupracovat. K vítězství se protihráčům taktéž hodí alespoň čtyři trumfy. Protože rozložení síly karet nikdy není rovnoměrné, je třeba, aby se hráč se slabšími kartami podřídil hráči se silnějšími. Strategie spočívá v tom, že hráč s horšími kartami se snaží svého partnera nepřipravit o trumfy, přestože ve výsledku i on může přijít o své desítky a esa. Nezapomínejme také, že to nemusí nutně být předák, kdo bude ukončovat hru trumfovou sedmou. Pokud ji protihráči mají v ruce a ještě disponují větším počtem karet v trumfové barvě, mohou to být nakonec oni, kdo hru zakončí s největším výdělkem.
Herní strategie hry mariáš – jak sehrát stovku
Jak již víme z pravidel hry mariáš, když hráč ohlásí stovku, zavazuje se k získání sta bodů. Nezapomínejme, že do oné stovky můžeme počítat pouze jeden mariáš. Z hlediska strategie se tedy rozhodneme k ohlášení stovky nejpravděpodobněji v případě, kdy máme v ruce mariáš v trumfové barvě hodnocený 40 body. Máme-li tedy v ruce trumfový mariáš a nějaké ty desítky a esa, je naše šance na získání sta bodů poměrně vysoká. Případných ostatních mariášů, které držíme, se nezbavujeme. Body, které za ně získáme, si můžeme přičíst do výsledného hodnocení po získání sta bodů. Důležitou částí strategie při hraní stovky ve hře mariáš je také shazování do talonu (více o talonu v pravidlech). Pro sehrání stovky je totiž naopak výhodné postrádat jednu či dokonce dvě barvy, neboť si zvyšujeme šanci na přebíjení desítky či esa. A základní taktika k sehrání stovky? Zbavte se jedné barvy a zaměřte se na poslední zdvih.
Taktika pro soupeře je jasná. Pokud si forhond dovolí hlásit stovku, má jistě dostatečně silné karty. Hráčům nezbude nic jiného než si rozdělit role, kdy jeden bude hru vést a druhý mu bude takzvaně mazat. To znamená čekat na příležitost, kdy může přihodit své hodnotné karty do štychu spoluhráči a tím v konečném výsledku porazit forhonda.
Herní strategie hry mariáš – jak na betla
Počáteční taktika hry mariáš tzv. na betla spočívá ve shození tří nepohodlných karet. Dvě do talonu a jedna na stůl jako základ prvního zdvihu. Při prvním zdvihu nikdy neneseme vysokou kartu – např. eso či krále, protože takto vysokou kartu by nám nikdo z protihráčů pravděpodobně nepřebil. Jak již víme z pravidel, betla hrajeme pouze v případě, že máme vysoký počet karet v jedné barvě. Pro hraní bychom jich měli mít alespoň šest, lépe sedm. Se sedmi kartami je uhrát betla velmi snadné, výjimku tvoří případ, kdy nám schází sedmička. V tomto případě se v podstatě jedná o herní sebevraždu. Z počátku vynášíme některou kartu s nízkou hodnotou, abychom donutili protihráče přebíjet desítkou.
A jaká je účinná strategie hry mariáš, pokud máme betla bránit? Základní taktikou je donutit soupeře přebíjet. Zásadou je nehrát barvu, kterou hrál forhond v prvním zdvihu. Mohlo totiž jít pouze o plonkovou kartu. Mnohem důležitější je však druhý zdvih. Musíme pozorně sledovat, jestli hráč vynáší nízké karty v pravidelném sledu. Pokud ano, je nejtaktičtější mu našimi trumfovými kartami tuto barvu několikrát protočit. Tím vlastně namažeme spoluhráči, který se mezitím může zbavit svých vysokých karet v jiné barvě. Pravidlem je shazování listů od devítky výše. Skuteční karbaníci by vám u hry mariáš zřejmě doporučili střídání vysokých a nízkých karet. Když totiž vyneseme vysokou kartu, řekněme červené barvy, ověříme si, zda-li je červenými obdařen protihráč a zároveň dáváme spoluhráči prostor se zbavit vysoké karty. Jakmile je to možné, hrajeme pro změnu nízké karty, abychom donutili svého protivníka přebíjet.
Herní strategie hry mariáš – co s durchem?
Jak již víme, hrát mariáš ve variantě durch znamená závazek uhrát všechny zdvihy. Je tedy jednoznačné, že musíme při rozdávání opravdu výtečné karty. Někdy takové karty dostanete přímo při rozdání. V tomto případě hovoříme o tzv. „loženém“ durchovi. Jde o sled karet bez mezer, které můžete protihráčům rovnou předložit a hra se ani neuskuteční. Počet případů, kdy se vám dostanou takovéto karty do ruky je samozřejmě minimální. Základní taktika hry mariáš ve variantě durch je střídání vysokých karet s cílem zmást protivníky. V průběhu sledujeme, zda-li se protihráči zbaví karet, které by nás mohli o vítězství připravit.
